Zavřít

Myšlenky rvou srdce

Myšlenky rvou srdce ve dví,
duše klesá na dno smutku,
slané slzy na tváři utkví,
hřích stal se z dobrého skutku.

Vírou sťat a láskou spálen,
opouští mě síla vůle,
od lidí se cítím vzdálen,
ruku svou podávám smůle.

V prospěch všech vždy odevzdán,
nezbylo víc než prázdno jen,
vzpomínkou samoty jsem osedlán,
ujíždím životem v noc i den.

 

Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *