Tmavotemná noc,
co na svět s tíhou padla,
stínům dává moc
i zem pod ní rázem zchladla.
V závoji noci vše se skryje,
prázdnota naplní se chladem,
do duší tíseň lehce vlije,
temným myšlenkám je rajským hadem.
Ač tma je v noci všemu pánem,
jemuž stíny věrně slouží,
jeho vláda vžycky končí s ránem,
pryč je vše, co srdce souží.
