Stín z temnoty se trhá,
kryje všechny zbytky světla,
na vše živé se hned vrhá,
hyne kytka, co dřív kvetla.
Ve chvíli, kdy obejme tě,
sevře drápy z čisté tmy,
k sobě pevně přitiskne tě,
připraví tě o tvé sny.
Zlobu, hněv a čirou pomstu,
nejtemnější noční můry,
pád z věže či skok z mostu,
nepomůže ani zásah shůry.
Utápíš se ve vlastním stínu,
cítíš chlad a závan smrti,
na všem cítíš svoji vinu,
duši ti to ve dví drtí.
