Spanilá krása jí celou halí,
úsměv jí na tváři skví,
stačí jen její pohled malý,
srdce mi buší, to ona ví.
Když evino oblékne roucho,
v célé své kráse plane,
pro ni by mé srdce naposled bouchlo,
to možná jednou se stane.
V náruč mou když složí duši,
její touhy s mým srdcem splynou,
poutem silnějším než kdekdo tuší,
pod jejími doteky mé splíny hynou.
