Myšlenky mé jen jednu podobu mají,
masku tvé tváře si na sebe vzaly,
při každém pomyšlení dech se mi tají,
kéž by se na vždycky uchovat daly.
I když tě nevidím,
stále v mých očích skvíš,
i když tě neslyším,
stále v mých uších zníš.
Po celý den tě plnou hlavu mám,
i v mých snech mé srdce lovíš,
kdybych mohl, tak ti svoje srdce dám,
však bojím se, co na to povíš.
Až přijde ten pravý čas,
já řeknu ti jak rád tě mám,
že chtěl bych s tebou být zas a zas,
že pro tebe vždy vše udělám.
