Jako zrnko v moři písku,
cítím se na tomto světě,
jako v lese pro jednu třísku,
vypadá to se mnou bledě.
Samota trýzní moji duši,
srdce chladné svírá trní,
aniž někdo vůbec tuší,
takový osud se mi plní.
Sic nechci bloudit navždy sám,
jen s pouhou pomocí svou,
však všechnu sílu do toho dám,
zdolám vše i práci dvou.
