Déšť hraje opět svoji píseň,
činely v ní sólo mají,
v člověku však vyvolá spíš tíseň,
když kapky smutně na okap hrají.
Jako když nebe pláče,
déšť člověku připadá,
kapka za kapkou z výšky skáče,
každá smutně na zem dopadá.
Kapky život rychlý konec má,
však celou dobu světem letí,
na konci cesty nový život dá,
oslavou je radost jejích dětí.
