Zavřít

Jako …

Jako slunečnice slunce hledá,
růže musí své trny mít,
o tobě se mi stále zdá
a nemůžu přestat snít.

Jako hvězdy s oblohou se snoubí
a rosa na růži vstává,
tvůj úsměv se mi líbí
a pohled tvůj mě láká.

Jako slunko září v létě,
jako měsíc chladne v noci,
bez tebe je mě méně,
pro tebe udělám vše, co je v mé moci.

Jako drahokam ukrytý v zemi,
jako poupě na jaře vzkvétá,
tvá duše líbí se mi
a líbíš se mi celá.

Jako město tichne večer,
jako vítr vlasi čechrá,
šeptám já ti tuto báseň,
snad ti v srdci lásku nechá.

 

Zanechte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich